Červenec 2009

Znovuzrozená...

27. července 2009 v 13:16 | Ms.Passible |  Vzlety a pády
Zdravim Vás všechny co ještě občas zajdete na můj blog.
Vim,že sem měla měsíční pauzu,ale teď se už pomalu vracim zpátky.
Asi to nebude jako dřív,že každej den přidám článek,ale jen tak občas něco napíšu.Slíbila sem totiž jedný osůbce,že jí budu o sobě dávat do Jihlavy vědět.Tak snad to splnim...

Za tuhle dočasnou absenci může asi jeden obyčejnej oranžovej sešit.Rozhodla jsem se totiž,že začnu svoje pocity svěřovat jemu...taková knížka mého života,jenže kolikátá již?
Plnej šublík mám podobnejch deníčků a deníků z dřívejší doby,ale jen tak s tim asi nepřestanu.Někomu se to může zdát dětinský nebo hloupý,ale mě je to vážně jedno pomáhá mi to přežít a to je pro mě důležitý...

Za ten měsíc co jsem tu nebylo se toho tolik změnilo...
~Ukončila sem povinnou školní docházku a rozloučila se s lidma,který tolik miluju!
Až teď jsem si uvědomila,že s nima vlastně odchází kousek mě samé.To díky nim jsem taková jaká sem.To oni si mě utvořili k obrazu svému. hih
Máme pouze takové přátele,jaké si zasloužíme
...

~Poznala jsem nové,budoucí spolužáky kteří mi budou oporou další 4 roky mého života a někteří možná i dýl...Vlastně jsou to hrozně fajn lidi jde o to jen si zvyknout na nová tváře,nové povahy, jiné chování...

~A ztratila jsem toho svého prince.Nevim jestli si vzpomínáte jak sem kdysy dávno (asi tak před půl rokem) Psala o princích a padouchách?!Nakonec to přece jen byl princ,ale pro mě asi nebyl ten pravý.Možná,že s nim bude šťastná nějaká jiná princezna... hih
A já budu čekat na toho svého pravého nefalšovaného prince,který pak bude patřit už jenom mě...
Srdce i duše jsou párový orgán,akorát ve dvou tělech a je na každém zvlášť, aby našel tu svoji půlku.

~Možná vám to příde nereálný,ale já se za ten měsíc změnila v hodně věcech a ta která je na první pohled asi nevíc vidět je,že už mi ani tolik nevadí to spropadená růřová.lol
V životě nejsou důležitý barvy a dojmy,ale emoce a pocity...
Je fakt,že se teď necítim uplně nejíp,ale nasazuju americkej úsměv a vzhůru do života...
Tak se mějte krásně moji internetoví přátelé zase se vám někdy ozvu!

Smutní lidé se navenek často být nejšťastnějšími, ale uvnitř nich se odehrává hra na život a na smrt.