Leden 2010

Žít a zemřít pod hvězdnou oblohou...

31. ledna 2010 v 14:51 | Ms.Passible |  Vzlety a pády
Včera, když jsem šla tou prázdnou ulicí a nevnímala mráz, který mě bičoval do tváří, šla jsem s hlavou zdviženou k nebi.
S očima upřenýma na těch pár věrných hvězd, které mě neopouštějí, které tam zůstaly a věděly jak moc je potřebuji.
Jen ony jsou věrné a neopustí vás...
A jak jsem tak kráčela tou zmrzlou ulicí osvícená světlem pouličních lamp vzpomínala jsem na všechno co se odehrálo v mém životě.
A vlastně každé místo v našem malém městě mám spojené s určitou osobou.
S určitým okamžikem, na který občas zavzpomínám.

Jsem tady ráda a ráda se sem zase vracím...

Je zvláštní, že vlastně jen ony a já vědí co se kde a kdy dělo.
Možná, že bych se před nimi měla začít i za určité věci stydět a nebo alespoň červenat.

Jsou tak magické a zároveň tak všední. Každý počítá s jejich přítomností. Jsou samozřejmostí noční oblohy.
Ale co se stane až jednou nevyjdou?
Všimne si toho vůbec někdo?

A takhle to máme v životě skoro se vším. Vše co pro nás kdysy bylo drahé se stane něčím co k životu prostě potřebujeme. Ztráty si dlouho ani nevšimneme, ale ona bolí avšak až po čase. Až nám zase dojde cenost člověka, kterého jsme ztratili...

A vy, pokaždé když se teď podíváte na hvězdy přemýšlejte!
Spásl beránek květinu či nikoliv?

Protiklady

30. ledna 2010 v 16:53 | Ms.Passible |  Ruku v ruce s inspirací
~Ona je básník
s bělostným listem papíru.
~Ona je samotář
skrývající se za lidmi ve středu rozvášněného víru.
~Ona je malíř
s vyschlou paletou barev.
~Ona je nesmrtelná
a chodidla má rozedřená na krev.
~Ona je realista
co staví vzdušné zámky.
~Ona je sběratel,
který vyhazuje známky.
~Ona je věřící
co ztratil svoji víru.
~Ona je dívka,
která nalézá ztracenou sílu...


Vše co bylo je pouhopouhou historií...

29. ledna 2010 v 18:08 | Ms.Passible |  Vzlety a pády


Když pročítám své staré články zjišťuji, že jsem se změnila.


Nejde jen o styl psaní, ale i o názory a pohled na svět.
Usoudila jsem, že je na čase dát si svůj život do pořádku.
Takže jsem dneska prošla veškeré své deníky (a že jich neni málo) a napsala seznam kluků, kteří se zapletli do mého života.
Je jich celkem 18, což si myslím ,že není tak zlé.
Čekala jsem mnohem vyšší číslo a jsem docela spokojená.
Konečně je mám všechny po hromadě - na jednom listu papíru.

A toho svého posledního, osmnáctého jen tak někomu nedám. Ten je můj!!!

Jak častokrát musí člověk padnout až na zem, aby viděl, kam podruhé položit nohu a jak jít rovně.

Snažím se být šťastná ať už s lidmi a nebo bez nich.
Pozitivní, jak jsem jednomu člověku slíbila a jak pilně dodržuji už skoro půl roku.
Už nejsem ta dívka,stále přemýšlející o životě a v depresích.

Jsem jiná!
Nevím jestli horší a nebo lepší, protože ti lidé co mě znali dříve mě neznají teď a ti co jsou se mnou teď nebyli se mnou nikdy předtím...
Ale asi jsem spokojená s tím jaká momentálně jsem.
Zodpovědná a nepřelétavá a stále stejně citlivá...

Jsem trochu jinačí Ms.Passible než jste byli zvyklí, ale stále toho máme hodně společného...



~ Všechno na světě
je budoucí starožitnost. ~


Možná...

16. ledna 2010 v 22:54 | Ms.Passible |  Vzlety a pády
Možná chtít od života něco víc.
Možná se dokázat povznést nad každodení maličkosti.
Možná si dokázat všímat lidí kolem sebe.
Možná umět opravdu, vášnivě milovat.
Možná dokázat litovat.

Třeba by byl život jiný...

Když se tak dívám kolem sebe lidé okolo jsou hluší, slepí a často mají nepřítomný pohled.
Nechci být také taková. Tolik bych si přála zůstat taková jaká jsem!

Události posledních dní byly více než děsivé.
Já sobec jsem si přála létat, chtěla jsem se vznášet a kvůli vlastním tolik zbytečným přáním jsem málem přehlédla tu bolest. Bolest která je teď všude kolem mě.
Bolest kterou trpí můj kamarád, můj přítel.
To on si zaslouží ty pitomý křídla!
To on by měl létat nebo se alespoň povznést nad tím vším.
On má na to větší právo než já.
Než kdokoli z vás kdo to čtou, protože on si křídla zaslouží!

Myslim si, že v životě neexistuje spravedlnost.
A že boží mlejny melou? To je jen další důkaz toho že Farna je k**va.
Kdyby přece jen existovalo něco jako Boží spravedlnost nedějou se dobrejm lidem takovýhle věci!!
Je mi jasný, že asi málo kdo pochopí o čem tady píšu, ale já si potřebuju vylejt srdce ze všeho toho zoufalství a beznaděje!
Nemůžu to nikomu říct, vždyt vlatně ani nemám komu a tak to napíšu sem...
Všem a nikomu...