Únor 2010

Psáno pravým jménem...

28. února 2010 v 16:08 | Ms.Passible |  Vzlety a pády

Ztrácím inspiraci...
A vše co mě dělalo Ms.Passible.
Nikdy by mě nenapadlo, že v těch úžasných a velkých Budějovicích nebudu mít vlastně o čem psát.
Štve mě to!
Básničky, deník, blog a příběhy bývaly můj život.
A teď??
Je všechno tak moc jiné. Možná proto, že se snažím být tolik pozitivní, kvůli jednomu člověku.Slíbila jsem to. A stojí mě to tolik síly!
Možná, že je to díky těm lidem, s kterými teď trávím většinu času, a kteří pro mojí inspiraci nemají a neměli pochopení.
Možná díky nim se mi vytratila...
Ale já chci zase žít ve svých představách a myšlenkách. Usínat s tužkou v ruce tak jako kdysy...
Chybí mi mé myšlenkové pochody.
Vždyť já už ani neumím psát tak jako dřív!!

Hledala jsem krásu v maličkostech a teď? Nenašla bych ji, i kdybych o ni zakopávala!
Ale já ji najdu! Jen tak se nevzdám!

Už zase se vracím ke starým kořenům a hledám něco co nevidím.
Natáhnu ruku a pevně uchopím svou inspiraci...

Jen to bude chvíli trvat...

Vaše Kristýna
Ano, to je ona,
když zrovna není Ms.Passible.




Přátelé?? Navždy a napořád...

14. února 2010 v 19:30 | Ms.Passible |  Vzlety a pády

Svět je uspěchaný a my v té jeho vší rychlosti ztrácíme lidi, které jsme milovali...

V životě je ale možné cokoli.
Stačí se vrátit a najít tu cestu, ze které jsme odbočili...
Je to můj přítel a tím zůstane, i kdyby se dělo cokoli, i kdyby se změnil budu stát při něm.
Škoda, že mi tohle došlo tak pozdě mohla jsem si ušetřit všechny ty slzy, výčitky a probdělé noci.
Teď už vím, že to co se tenkrát stalo před létem nemůže za to, kam jsme se dostali!
Nechali jsme to naše přátelství utéct...
A proč? Sama navím asi jsme byli hloupí a nebo si nedokázali vážit toho, co jsme měli...

Vždyť já ho mám tolik ráda!!
Toho člověka, který mě vyslechne pochopí a promluví.
Toho, který se mnou byl kdykoli kdy jsem ho potřebovala.
Jeho, kterého jsem se nechtěla nikdy vzdát...

A jestli se vrátí, jako že doufám že se vrátí, nevzdám se ho!
Už ho nenechám odejít z mého života!!
NIKDY!!

It was crazy, crazy night!!

14. února 2010 v 18:12 | Ms.Passible |  Ze života

Ano a označení téhle noci šílenou je více než přesné!!!

Není důležité kde jste, ale jde o to s kým!!!
Když jste ve společnosti lidí, za které byste nejraději i dýchali kdyby to bylo nutné je všechno nádherné! Nezajímají vás promrzlé nohy, špatné počasí ani nic podobného...

Ze včerejška na dnešek byl u nás Masopust a Maškarní bál a Já s mými nej přáteli vyrazila v masce KISS!!
Ano, tři hodiny příprav, smíchu a malování opravdu stáli za to!!

Tak krásně jsme se vyblbli!
Na parketu tancovali asi tak 7 hodin.
A vyhráli pytel brambor! ;)

Potkala jsem tam po dlouhé, dlouhé době člověka se kterým je mi tak krásně!
Přítele!! Pokaždě, když mě obejme vím, že to myslí doopravdy!! A cítím tu jeho energii...

A jsem šťastná, protože i on je momentálně šťastný a nic víc si nepřeju!!
MIluju ty svoje KISSÁKY!!

MILUJU NOČNÍ ŽIVOT, KDYŽ JE PROTANCOVÁN S NIMI...

Ať žijí KISS!!

F.R.I.E.N..DS

7. února 2010 v 12:58 | Ms.Passible |  Svět očima

Jedno chvilkové šťastné odpoledne a Ms.Passible jenom na skok...

3. února 2010 v 12:09 | Ms.Passible |  Ze života


Je tak krásný, ten pocit někomu patřit.
Snad poprvé v životě jsem byla s někým až takhle šťastná....
ANO!
Je to zázrak, ale Ms.Passible také dokáže být šťastná a milovat!

Užívala si každou sekundu předešlého odpoledne, vnímala každé slovo a užívala si ten pocit.

A tak i ona už ví co je to létat, i když možná zatím jenom poletuje.
Ale to jí stačí, vždyť ona není náročná.
Stačí jí on, jeho přítomnost, jeho obětí...

Zdraví vás Ms.Passible,
která by štěstím
nejraději křičela!

Tak si užívejte sněhu, zimy a mrazu, protože až odejdou bude se vám stýskat...

=*