Květen 2014

Malá ramena a těžký svět

15. května 2014 v 10:16 | Ms.Passible |  Vzlety a pády
Je pořád nějaká naděje?
Nebo příjde den, hodina, minuta, kdy víte že už ani špetka té naděje kterou se všichni pořád ohánějí pro Vás nezbyla. Já vím, že všechno bude zase dobré, že ty poslední strašné dva měsíce společně zvládnem a budem zase šťastní, ale co když ON si to nemyslí? Co když můj princ na bílém koni ztratil veškorou naši naději? A ztrácí princové naději? Ztrácejí princové vůbec někdy něco? Ten můj pořád a všechno. :)

Víte, v mém posledním článku zaznělo tohle:
Víte co? Nechci toho mnoho, chci být šťastná a mít toho, kterého mám už skoro tři roky...
A chci ho mít u sebe po celý zbytek svého života ...
Jsme spolu čtyři roky a kousek a pořád netoužím po ničem jiném, jen jsem se na to asi příliš upnula a chovala se k němu hrozně. A teď bych si nejraději ze všeho pořádně nafackovala, to je tak když si myslíte že máte něco jistého najednou přijde zpráva ve velikosti meteoru, a najednou nic stálého není.
Znáte ten pocit, když vám celičký svět padá na ta malá ramena? Brečíte i když už nemáte slzy a zvracíte protože vaše nervy už odmítají chovat se normálně?
P.S. Máte-li někdo stroj času moc vás prosím půjčte mi ho. Závisí na něm opravdu mnoho ...
Zoufalá Ms.Passible s rozbitým srdcem